Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Kozinův čakan prosincový

7. 12. 2008

Konečně jsem se dočkala a po šíleném závodním absťáku jsem vyrazila na závody. A to do oblíbeného Horšovského Týna, na super píseček, na kterém se Carrerce tak hezky běhá. Ranní vstávání byl trošku šok, páč jsem odvykla každovíkendovému režimu, ale cestou autem jsem neusnula a v pořádku dorazila. Program byl tradiční, začínali začouni, tak byl ještě čas chvilku unavit madam Surri s bráchou Dagoušem.

Začínal jumping small. Baldric, který neviděl překážky šílenou dobu vyrazil zběsile vpřed, takže na všechny plánované otočky jsem mohla zapomenout, ale nevadí, zadařilo se. Kupodivu jsem čistě trať proběhla i s Carrerou. Tedy ani né kupodivu, na písku ona neshazuje a jinak se mi povedlo jí to nezkazit. A pak mega čekání na trojkové zkoušky. Teplota naštěstí nebyla vyloženě prosincová a tak to šlo přežít. Trojková zkouška obsahovala oblíbený prvek vedení na dálku za překážkou, což Carrera né vždy zkousne a s Baldricem jsem nikdy nezkoušela. Oba dva to ovšem zvládli bez problémů. Carreru jsem  vtipně ztrhla ze zony na kladině, jinak pěkný běh, Baldric utržený ze řetězu, že je opět na překážkách skákal áčko zeshora. Pro jistotu se šlo hned 2x.  A závěrečný parkur agility. Takový pěkný. A Baldric hned v úvodu se vrátil z né moc zatočeného tunelu, pak opět jumpnul z áčka tak dva metry do dálky, asi vůbec nechápe, že ho loni trápila nějaká plotýnka. Carrera pokračovala v krásných neshazovačných bězích, bohužel panička je máňa a strhla jsem  jí moc brzo před jednou překážkou, v marné snaze zkrátit oblouček, tudíž odmítnutí, ale i tak velmi solidní čas. A hurá na místní super vyhlášení. Pořadatelé nezklamali a tak jsme se mohli rozplývat nad fantastickejma koláčkama a vůbec bezva jedlejma cenama.  A hurá do našeho již vykoušeného penzionku. Tentokrát mě troufli Dagoušovi, já hlásila jen slabý počet tří psů, oni rovnou čtyři. Naštěstí dostávám i tak množstevní slevu.

Neděle byla poněkud chladnější, ale parkury byly pořád super. Carrera prosvištěla parkurem agility čistě. Baldric by býval taky, kdybych nepospíchala a nechala ho šlápnout na zonu na kladině. Škoda, když zrovna náhodou nehupsnul z áčka. Ale co bysme s tolika koláčema dělali. Zkouška se Baldricovi povedla, už se zklidnil a vzpomněl si, že se áčko sbíhá aspoň trošku dolu. Carrera sice pokračovala v neshazovacím zázraku, ale kombinace hop hop, absolutně čistě rovně tunel nám způsobila mega potíž, nutno podotknout, že Carrera nebyla jediná, komu se to povedlo, zřejmě to odkoukala od šíleného Šíši běžícím před ní. A rychle závěrečný jumping. Opět běhací, ale tentokrát i trošku bočnicovo obtáčecí, což byl jasný error a bylo jasné, že už nějaká tyč dolu půjde. Bohužel rovnou dvě. Baldric nezaváhal a sice mě to stálo hlasivky, plíce, nervy a x let života, ale skutečně jsem s oběma doběhla na dvoudenních závodech všech 12 běhů bez diskvalifikace. Na vyhlášení jsme zas posbírali spoustu dobrot a v agilitní euforii jsem vyrazila dom. Stále nechápu, jak jsem mohla bez závodů přežít takovou dobu, agility zdar!

A naše výsledky:

Sobota:

Baldric: Jumping: 2. místo, SA3: 4. místo, Agility: 8. místo

Součet prvního dne: 3. místo

Carrera: Jumping: 1. místo, LA3: 3. místo, Agility: 5. místo

Součet prvního dne: 1. místo

Neděle:

Baldric: Agility: 6. místo, SA3: 2. místo, Jumping: 5. místo

Carrera:  Agility: 1. místo, LA3: 2. místo, Jumping: 17. místo