Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hurá na prázdniny 2008

28. 6. 2008

Lounské červnové závody jsou takovou mojí tradicí, dorazila jsem již potřetí. Tentokrát jsem naložila svoji kompletní psí smečku, páč páníček odjel kamsi za humny. Když jsem vypustila všechny psiska z auta, zjistila jsem, že pět nebo šest psů už opravdu není rozdíl, vlastně žádná změna, holky se drží a Baldrica vláčím na vodítku jak kačenu od stromu ke stromu, respektive od jedněch chcanek ke druhejm .

Nejvíc si den užila Surri, zapomněla na nemocný prstík a celý den řádila s bráchou Dagoušem. Konečně jsem jí viděla si pořádně hrát, páč pro naše primadony je to zatím pod úroveň. Celý den probíhal velice svižně, rozhodčí přestavovala parkury rychlostí blesku, byl vložen i běh začátečníků, kam jsem měla přihlášenou Erinku, takže jsem se rozhodně nenudila.

Začínal jumping, Baldric krásně čistě, ale nějaké výletíky tam byly, takže nic moc čas. Carrera se stále snaží... škoda, že jsem si Surri přivezla až po kvalifikačkách, páč od té doby Kari běhá jak bůh a hlavně zvedá nohy.  Tedy opět čistý běh. Následoval běh začátečníků, skočky, tunely, kladinka a rychlé sprinty. Erinka poprvé  v životě musela běžet medium překážky, jelikož se nejednalo o handicap běh. Naštěstí nebyly na maximální hranici a tak to nebyl takový problém. Kdybych jí nechala před první překážkou prostor a nepostavila jí jak máňa blízko, když s ní kvůli rychlosti běhám z ruky, byl by to i čistý běh. Takhle jedna tyčka, ale fantastický čas, dokonce i z celých začátečníků byl rychlejší jen jeden pejskek v large. No škoda, že kvůli nohám jsme nemohly nikdy závodit . Porazily jsme i takové agility kapacity jako madam krasava s krémovou hvězdou ala tibetský teriér a dokonce i našeho oblíbeného rozhodčího, který přišel s trapnou výmluvou, že jeho prudce inteligentní šeltie nebude běhat pouze 14 překážek, když normální parkur jich má 20 .

Poté následovaly zkoušky. Ehm že. Ty trojkové. Počasí bylo příjemné, tak jsem vytáhla i Baldrica. Dvě překážky před cílem jsme se nějak nedomluvili a po odmítnutí nepřišla žádná moje reakce, jen jsem tak jako koukala, jak je to možné,  že můj dokonalý agility pejsek minul překážku, tedy písk že.  Carrera se vrátila ke své tradici, po super běhu v poslední části spadla tyčka, mé vteřinové zaváhání a diskvalifikace v jinak pro nás jednoduché rozlišce, ale nevadí, nepropadám depresi . Následovala bleskurychlá přestavba na agility běh, který byl trošku vypečený, neboť prvních šest překážek zůstalo z trojkových zkoušek a to můj mozek nějak nebyl schopný zpracovat a nejen můj. . Vyběhly jsme  trošku infarktově, neboť Kari taky nechápala, proč běžet stejnou trať, ale snažila se a žádná tyčka, bohužel jsem v cíli zjistila, že nám byla mávnuta zona, ale nevadí, výsledný čas téměř 10 vteřin na vítězného psa mě prostě potěšil .  U Baldrica jsem se sama se sebou vsadila, že stihnu blind cross za absolutně rovným tunelem, do kterého vbíháme se psem na stejné úrovni. Vlastně celý běh jsem se snažila Baldrica táhnout co to dalo a pořád ještě na tu bednu má . Poté už jen vyhlášení, odtrhnout od sebe Surri s Dagoušem a hurá domů. Děkuji tímto Martině a Milanovi za totální unavení naší holčičky a hlavně za fotodokumentaci, brzo doplním.

A naše výsledky:

Baldric: Jumping: 6. místo, SA3: DIS, Agility: 2.  místo

Carrera: Jumping: 1. místo, SA3: DIS, Agility: 6. místo

Erin - závod začátečníků: 1. místo

Agility zdar!

Foto: Miluška Nováková

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek