Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. kvalifikační závody Havlovice

18. 5. 2008

Někdy uprostřed zimy mě nejmenovaná osoba přesvědčovala, jak spolu vyrazíme na kvalifikačky, jak to bude super zkušenost. Postupem času z toho sice nejmenovaná vycouvala, ale mně už ta myšlenka v hlavě zůstala a nakonec jsem poslala přihlášku. Závody se konaly v nádherném sportovním areálu Havlovice, který  Sultánkům všichni závidíme. Počasí si vybralo oba dva extrémy, v sobotu vedro, v neděli ani nevím, jak to slušně nazvat, prostě lilo od rána durch celý den bez přestání, že i drenážovaný trávník odpoledne podlehl bahnu.

A teď k běhání. Výsledky sice nemáme vůbec žádné, ale už dlouho jsem nebyla s běháním tak spokojená. Tratě nebyly ani tak obtížné, jako spíš nahňácané, půlka parkuru většinou zela prázdnotou...  Začínalo se jumpingem 1. Super běh, žádná shozená tyčka a krásný DIS po dvojáku, kdy jsem nestihla včas zakřičet povel, naše klasika... Poté agility 1, obsahoval pidi čtverec, kde se některé překážky šly asi 20x, což při pětiminutové prohlídce, kdy v kategorii large bylo téměř 40 lidí znamenalo, že jsem si zhruba zapamatovala sled překážek. Hvízdnutí ovšem přišlo zcela nečekaně již po třetí překážce, kdy se mi Kari utrhla hned po áčku, zřejmě nečekala mojí ladnou otočku na čelo. Parkur jsem si doběhla a kupodivu obedience ve čtverci ukočírovala a opět žádná tyčka, uf. Následoval jumping 2, běh za který bych asi zasloužila facku, ale Kari nevadí,  že jsem jí to zkazila. Běžela totiž krásně čistě, 3 překážky před cílem jsem zjistila, že bysme to  mohly asi doběhnout čistě že, tedy zmatek a navedení do odmítnutí. Jinak náš historický okamžik, tři běhy v řadě bez shozené tyčky, což zvláště po zážitku z Mariánek byl naprostý balzám. Pak již agility 2, super běh, tři překážky před cílem krásný dvoják s pastí, tedy písk, tentokrát nepomohl ani včas zařvaný povel, ten způsobil jen shození tyčky... zvláštní, na cvičáku je schopná se po dvojáku obmotat kolem bočnice, ale na závodech to nefunguje.

Do závěrečné sekvence jsme se překvapivě neprobojovaly, takže hurá do penzionku, nakrmit psa a  zadat do navigace adresu zdejší vyhlášené osvěžovny, tentokrát byla Máňa skvělá. Na dveřích restaurace nás mile uvítal nápis ZÁKAZ KOUŘENÍ, s postupujícím večerem ovšem  v báru houstl dým a na náš dotaz,  jak je to se zákazem kouření, tak ten prý platí jen do 14.00 . Do postele jsem doslova upadla a těšila se na další skvělý den.

Ráno ještě déšť nebyl tak silný, ale než se začlo běhat, rozpršelo se slušně. Bylo postaveno agility s pořadím č. 3. Neobsahoval pro nás žádnou past a tak jsem bez obav vyrazila. Charakter včerejších tratí ovšem způsobil, že Carrerka se přiřadila k noze již po první překážce a nechtěla sama skočit tu další. Takže odmítnutí, pak ještě jedno a mávnutá nástupka, ale ty již raději neřeším. Následoval jumping 3, obsahoval asi milionkrát prvek okolo bočnice a mezi a nevím co ještě, což nás netrápilo, páč jsme skončily na 3 odmítnutí ve slalomu, ale bylo vidět, že Kari toho všeho už má plný zuby a nemá cenu z toho vyvozovat nějaké tragické závěry. Následovalo agility 4, u kterého jsem si nebyla jistá, jestli ho stavěl stejný rozhodčí. Všude spoustu místa, dokonce někde snad i překročena maximální vzdálenost mezi překážkama, super běh, bohužel jedna tyčka. Poté jumping 4, obsahoval těžký náběh do slalomu, poté rozlišku dvou tunelů po pekelné rovince, přičemž se šel ten zadní, co nebyl zprvu pro psa vůbec vidět a vyžadoval tedy, aby člověk byl nejlépe před psem nebo aspoň se psem. Zvládly jsme slalom a na začátku rovinky jsem chtěla vyrazit, bohužel dvoudenní únava a celodenní pobyt v zimě a dešti již zanechal následky, mně se v bahně podlomily nohy a nemohla udělat krok. Řvala jsem tedy jen vpřed a když se Carrera ocitla před tunelama, takticky jsem mlčela, Kari počkala, já dofuněla a navedla jí správně. Takže náš aspoň jediný čistý běh, ovšem s nekonkurenčním časem. Tímto jsme se probojovaly do závěrečné sekvence, trať přímo pro nás, rozlišky co umíme, náběh do slalomu co umíme, vysílačky, paráda. Carrera odešla v polovině slalomu a pak dělala, že tuhle překážku vůbec nezná.. nato že se jedná o její nejoblíbenější překážku . Tak jsme slavně doběhaly, rychle tedy domů a raději se z toho všeho pořádně vyspat.

 A na výsledky:

Sobota: Jumping 1, Agility 1: DIS, Jumping 2: 17. místo, Agility 2: DIS

Neděle: Agility 3: 26. místo, Jumping 3: DIS, Agility 4: 14. místo, Jumping 4: 6. místo, Sekvence: 5. místo

Celkově tedy celé 3 (slovy tři) body .

Celé akce rozhodně nelituju, dokázala jsem si, že jsme schopný zaběhnout všechno, Carrera pochopila, že překážky se přeskakují a zvedá nohy, měly jsme absolutně všechny zony, jen holt to chce všechno ještě doladit . Za foto děkuji Janě Zemkové.

 

Obrazek