Víkend 12. - 13.5.2007
Závody Sezemice
V sobotu ráno jsme si s tetou Flashovou radostně přivstaly a vesele vyrazily směr Sezemice. Hradecká dálnice mě nepřestává fascinovat a tak jsme i přes menší bloudění v sezemických polích (teta blondýna stále opakovala, že jedeme špatně, ale kudy na cvičák nevěděla, no vejfuk to naštěstí přežil:) dorazily na cvičiště včas. Jelikož obloha se poněkud zatahovala, strategicky jsme obsadily místo vedle altánu našich přátel od Sultánků. Když lilo, tak jsme se tam nenápadně nakýblovaly:)
Tratě stavěla Lenka Pánková, začínal jumping. Celkem jednoduchá trať, ovšem opět překážka kruh v podobě, kterou Baldric poslední závody ignoruje. Celou trať jsem se tedy soustředila, abychom se trefili do kruhu, že jsem málem neustála menší past v podobě tunelu. Baldric se tím směrem samozřejmě vydal a pak se ozvalo moje " ke mně", které muselo být slyšet až do Pardubic. Koutkem oka jsem sledovala rozhodčí, která dostala menší záchvat smíchu a pak po dlouhých sekundách se Baldric konečně otočil a doběhl hezky čistě do cíle:) Bohužel s větší časovou ztrátou, ale soupeřů, bylo tentokrát pekelně moc. Náš kamarád Ťapka se Baldricem bohužel inspiroval, a jelikož teta blondýna nemá tak silný hlásek jako já, Ťapka se do tunelu vydala:)
Následovala technická přestávka... popravdě řečeno byla menší vichřice s prudkým deštěm, altány lítaly vzduchem, naštěstí ten náš se držel:)
Pak zkoušky, které začínaly rozliškou áčka a tunelu, kde používám svoj oblíbenou metodu - vykrývání tělem. Bohužel jsem vykryla i překážku v pořadí a tak chudák Baldric se musel disknout:)
V posledním běhu jsem zjistila, že sníst mísu gulášové polívky těsně před během, nebyl nejlepší nápad. Dopotácela jsem se do cíle s dvouma chybama a byla ráda, že to byl poslední běh:)
Naše tentokrát velice skromné výsledky:
Jumping: 11. místo
SA3: DIS
Agility: 12. místo
Děkuji tedy tímto tetě Káje za lahodný jahodový koláč a Sultánkům za poskytnutí přístřeší.
Závody Chuchle
Druhý den ráno jsem vyrazila jenom s Carrerkou na závody do Chuchle. Sice jsem původně nebyla přihlášená, ale když jsou závody taky jednou 15 minut cesty, tak mi to nedalo a dobře jsem udělala!
Loni to byly s Baldricem naše první pořádné závody v životě a tak jsem si to ještě tak neužívala. Byla jsem nervozní a skoro nejedla, chyba:)
Dostihové závodiště poskytovalo neuvěřitelné atrakce. Takových stánků se vším možným! Cukrová vata, ledová tříšt, různé gumové a marcipánové laskominy, langoše, smažáky, no prostě jsme si tyhle závody opravdu užily.
První se běžely zkoušky. Škoda jedné tyčky, takže 4. místo ovšem s nejlepším časem a postupovkou 5,08. Pak následovaly agility. Na začátek trošku smrtelná rovinka končící trojlístkem překážek, kterou jsem hloupě chtěla vyřešit povelem vpřed, ovšem nedošlo mi, že po látkovém tunelu se pes může vymotat různě a jeho vpřed nebude korespondovat s tím mým:) V posledním běhu to začla Kari trošku kosit, tak jsem jí zastavila, pak se uklidnila a už běžela v pohodě.
Prostě nádherné závody, skvělé počasí a moc se těším na další ročník.
Děkuji tímto tetě Martině za poskytnutí přístřeší, takhle jsem byla spálená jen minimálně:)
Agility zdar!