Jahodová bowle
Do kladenské haly jsem se vydala po letech. Koberce jsou nám zapovězené, ale inovace alias umělá tráva lákala. Z jarních závodů byly reference rozporuplné, půlce psů to klouzalo, půlce né, nezbývalo nic jiného než to vyzkoušet, i když výsledek jsem tušila předem.
Nizozemský rozhodčí byl velkou neznámou, ale tratě byly krásně vzdušné, uplně adekvátní povrchu. Surránkovi to téměř neklouzalo a jak je jejím zvykem, nabrala oproti tréninku jednou takovou rychlost. Takže panička máňa opět hysterický ječák na áčku.Surránek to zapíchl nahoře a co jako po ní chci...čas jsme sice nějaký ztratily, ale konečně po šílené době vítězný běh. Carrerka překvapila, sice trošku bruslila, ale jen v zatáčkách, nic neshodila a nebýt slalom hned druhá překážka, tak ho určitě i trefila. Nicméně i tak to stačilo na postup do nedělního finále, kam se z každého běhu kvalifikovala vždy čtvrtina startovního pole.
A hurá zkoušky. No ehm, takže ted mi áčko Surránek vrátil i s úrokama, já aby se nelekla, neřekla jsem opět nic, jen jsem jí utekla, tož mega jump. Čas by jinak samo na bednu byl, ale od té doby co nám chybí poslední dvojka do trojek, nezaběhneme žádnou. A Carrera se opět předvedla. Drtivá většina psů měla druhý běh lepší, prostě se na umělku adaptovali. Madam ovšem musí mít něco extra a začla zběsilou klouzačku, tyčky lítaly, byla tedy umravněna na zóně a radši jsem jí diskla sama. V posledním jumpingu to bylo ještě horší, začla k bruslení ještě zuřivě štěkat a ke shazování přidala i obíhání překážek, asi aby jako neshodila uplně všechno. Po druhém odmítnutí jsem jí opět radši zastavila, bo mám jen jedny nervy. Surránek mě ovšem mrzí, špatně jsem jí stáhla po jedné skočce, takže mega oblouk a šlápla do dálky, která se našla, jinak by šla docela těžký technický parkur čistě, no beruška. Poté jsem dvě hodiny čekala na vyhlášení, které se nekonalo, bo vyhlašovaly jen součty a odpotácela jsem se dom.
Druhý den jsem naložila blond-rezavé duo, rezavou část poněkud násilím. Běžel se jumping, s údajně vtipných prvkem, aneb jeden tunel 4x jinak. To nemohlo dopadnout dobře, Surránek už dávno nemá rychlost, která dovoluje číst čísla. Než jsem se zorientovala, byla fuč. Carrera mě vykolejila již po druhé překážce, kde se diskla, ačkoli to byla rovinka ze tří překážek. No ehm, tak raději nic a hurá do finále, kam jsme se zázračně kvalifikovaly prvním a vlastně jediným doběhlým během. Oblíbené prvky, zezadu, okolo mezi, evidentně nějaká mezinárodní infekce. Carrera již byla z ledové plochy uplně šílená, takže kromě shazování, přidala i míjení překážek, ale nakonec odmítnutí jen dvě, tak jsme se dostaly do cíle. Surránek se snažil, ale bohužel šla jedna tyčka dolů a ještě jsem jí vyrobila odmítnutíčko. Takže neštastná bramborová medaile. A končilo se zkouškama. Surránek už byl evidentně unaven, začlo jí to i klouzat, takže nějaká tyčka šla dolu, raději jsem jí tedy diskla a trénovala zóny. Carrera pochopila, že jde do tuhého a že jestli za celý víkend se jí nepovede ani jeden běh, zůstane v únoru doma. No nenazvala bych to povedeným během, nicméně nic neshodila a "jen" vypadla ze slalomu, což jí prostě musím odpustit, páč pomalu ho neumí. Konečně tedy aspoň jedno vyhlášení za víkend a hurá dom. Agility a pražskému okruhu zdar!
A výsledky:
Carrera: Agility: 9. místo, LA3: DIS, Jumping I, II: DIS, Finále large: 5. místo, LA3: 1. místo
Surri: Agility: 1. místo, LA2: 4. místo, Jumping I, II: DIS, Finále large: 4. místo, LA2: DIS
Video:
Carrera: www.youtube.com/watch
Surri: www.youtube.com/watch